Partneři projektu Skautské století:
Paměť národa
Paměť národa je rozsáhlou sbírkou vzpomínek pamětníků, budovanou po celé Evropě jednotlivci, neziskovými organizacemi, školskými a vzdělávacími, státními a příspěvkovými institucemi, kteří chtějí své nahrávky, texty, fotografie a archivní dokumenty sdílet, porovnávat, vyhodnocovat a společně nad nimi diskutovat. Uchovává a zpřístupňuje sbírky vzpomínek pamětníků, kteří souhlasili, aby jejich svědectví posloužilo ke zkoumání moderních dějin a bylo veřejně přístupné. Projekt Skautské století portál Paměť národa podpořil zprostředkováním redakčního systému portálu a všech nahrávek se skautskými pamětníky, které se v něm dosud objevily.
Post Bellum
Post Bellum (z lat. po válce) je nezisková organizace, kterou v roce 2001 založila skupina českých novinářů a historiků, která se potkávala na různých tiskových konferencí, výročních pietních akcích u pomníků. Vedlo je k tomu přesvědčení, že pamětníci musí dostat příležitost svůj příběh vyprávět v celku, souvisle, detailně. Jejich paměti jsou jedním z nejcennějších svědectví o moderních dějinách, ale i povaze českého národa. Pokud jejich vzpomínky nebudou zachovány pro současné a budoucí generace, jen těžko se bude společnost vypořádávat, vyrovnávat s totalitní minulostí. Cílem organizace je shromáždit co možná nejrozsáhlejší sbírku rozhovorů – autentických osobních příběhů a svědectví. Projekt Skautské století sdružení Post Bellum podpořilo jednak zprostředkováním nahrávek všech skautských pamětníků, které má ve svém archivu, dále také významnou pomocí při přípravě metodiky natáčení rozhovorů a také účastí členů sdružení, kteří mají zkušenosti s nahráváním, na motivačních večerech Skautského století v regionech.
Ústav pro studium totalitních režimů
Ústav pro studium totalitních režimů je instituce věnující se vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu. Zpřístupnění archivů a dat by podle iniciátorů vzniku ústavu mělo zabránit zkreslování výkladu české historie. Instituce byla ustavena k 1. srpnu 2007 zákonem č. 181/2007 Sb. Ústav po několikaměsíční přípravné fázi začal řádně fungovat dne 1. února 2008. Projekt Skautské století Ústav pro studium totalitních režimů podpořil zprostředkováním nahrávek skautských pamětníků, které jsou mezi nahrávkami Ústavu, dále darem řady publikací na téma moderních dějin a také účastí pracovníků Ústavu na motivačních večerech Skautského století v regionech.
Městská knihovna v Praze
Městská knihovna v Praze je největší veřejná knihovna v hlavním městě Praze. Je to otevřená instituce, která nabízí přístup k beletrii i k literatuře naučné pro děti a dospělé. Ve fondu má CD s hudbou i mluveným slovem, DVD s českými i zahraničními filmy, dále mapy, noty, MP3, noviny a časopisy, grafiky a reprodukce. Knihovna kromě informačních a rešeršních služeb pořádá akce pro veřejnost, koncerty, divadelní a taneční představení, besedy s autory, módní přehlídky, diskuze. Projekt Skautské století Městská knihovna v Praze podpořila tím, že zajišťuje digitalizaci některých knih se skautskou tematikou, které jsou následně zařazovány do eKnihovny na webu Skautského století.
Političtí vězni
Dobrovolnická iniciativa Političtí vězni.cz je nevládní a neziskový projekt, jehož účelem je eticky zachytit a uchovat paměť a životní zkušenosti bývalých politických vězňů a vězeňkyň – očitých svědků a aktérů historických událostí. Cílem projektu je dokumentovat a široké veřejnosti dostupnou formou popularizovat životní příběhy bývalých politických vězňů, pracovníků PTP či jejich blízkých. Dalším cílem projektu je vytvoření archivu rozhovorů, který bude k dispozici badatelům a zájemcům (nejen) o téma politicky motivovaného věznění v komunistickém Československu a zahraničí.
Člověk v tísni
Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni vznikla jako humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě. Její počátky se datují do května 1992, kdy její zakladatelé realizovali první projekty na pomoc lidem v nouzi ještě pod názvem Nadace Lidových novin. V únoru 1994 se změnil název na Nadaci Člověk v tísni při České televizi, v dubnu 1999 pak byla zaregistrována jako obecně prospěšná společnost.
Český rozhlas
Rozhlasovému vysílání je 88 let. Od roku 1923, kdy bylo ve 20 hodin 15 minut na území tehdejšího Československa zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání, prošla historicky první stanice dramatickým vývojem – od živého vysílání ve skromném stanu v Praze-Kbelích k dnešním moderním digitalizovaným provozům, od soukromé společnosti přes státní, politice poplatný rozhlas až k nezávislému veřejnoprávnímu médiu.
V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách 4 celoplošných stanic, má svá studia se samostatným programem ve všech krajích České republiky, provozuje speciální stanici pro mladé, tři digitální stanice a vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Svébytným produktem jsou internetové stránky, kde na adrese rozhlas.cz najdou zájemci nejen obsáhlé informace o rozhlasovém vysílání, ale i mnoho speciálních projektů z oblasti hudby, vědy, historie a další. Nedílnou součást tvoří Rádio na přání a podcast, umožňující bezplatně získávat rozhlasové nahrávky.
Nabídka je koncipována tak, aby splňovala poslání Českého rozhlasu – sloužit rozhlasovým vysíláním všem občanům, uspokojovat jejich potřeby, zájmy a záliby, nabízet zamyšlení i nad méně běžnými hodnotami, pomáhat v orientaci ve složitém světě a také při samostatném utváření názorů.
K Českému rozhlasu patří Symfonický orchestr ČRo, Big Band Českého rozhlasu, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, Dětský pěvecký sbor ČRo a Dismanův rozhlasový dětský soubor. Je pořadatelem mnoha soutěží, například Concertina Praga.
Rozhlasové vysílání se šíří prostřednictvím pozemních i satelitních vysílačů na VKV, SV, DV, KV, digitální vysílání v systémech DVB-T, DVB-S a po internetu na rozhlas.cz. Kompletní programy všech stanic je možno nalézt na internetu a v Týdeníku Rozhlas.